Uplatnění nároku na prominutí pojistného
Nárok na prominutí pojistného uplatní zaměstnavatel na tiskopise „Přehled o výši pojistného“. Na měsíce, za které se pojistné promíjí, bude tiskopis doplněn o snížený vyměřovací základ. Tiskopis se zasílá OSSZ pouze elektronicky. Zaměstnavatel si sám posoudí, zda splňuje podmínky nároku na prominutí pojistného, a vypočte si výši pojistného, kterou bude povinen uhradit. Promíjení pojistného se uskutečňuje prostřednictvím snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele bude OSSZ kontrolovat v rámci pravidelných následných kontrol.
Podmínky nároku na prominutí pojistného
Splnění podmínek pro prominutí pojistného se zjišťuje v každém měsíci zvlášť, je možné, že v některém měsíci zaměstnavatel podmínku nesplní a prominutí pojistného neuplatní a v jiném měsíci podmínky splní a prominutí uplatní.
- Pojistné se promíjí za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Promíjí se jen pojistné, které platí zaměstnavatel jako poplatník pojistného ve výši 24,8 % ze svého vyměřovacího základu. Výše pojistného odváděného za jeho zaměstnance se nemění.
- Snížit pojistné si může zaměstnavatel, který nezaměstnává v posledním dnu měsíce více než 50 zaměstnanců pracovním poměru účastných nemocenského pojištění. Do počtu 50 zaměstnanců se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, jimž zaměstnání trvá, ale nepracují, například z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovního volna bez náhrady mzdy (neplacené dovolené) a jiných překážek v práci, a i zaměstnanci, jimž byla dána výpověď.
- Počet zaměstnanců v pracovním poměru, zjištěný ke konci každého z těchto 3 měsíců, se v porovnání se stavem takových zaměstnanců k 31. 3. 2020 nesnížil o více než 10 %
- Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za jednotlivý měsíc (z výše tří uvedených) se v porovnání s úhrnem vyměřovacích základů takových zaměstnanců v březnu 2020 nesnížil o více než 10 %.
Nárok na prominutí pojistného nemá
a) zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce, (stát, územní samosprávný celek, příspěvkové organizace,...)
b) poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-COV-2 v roce 2020,
c) zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem
- České republiky, nebo
- jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.
Stanovení sníženého vyměřovacího základu zaměstnavatele
Při stanovení svého vyměřovacího základu zaměstnavatel nejprve stanoví jako obvykle úhrn vyměřovacích základů, v němž jsou zahrnuty vyměřovací základy všech zaměstnanců, tj. jak zaměstnanců v pracovním poměru, tak činných na základě dohod, jednatelů, členů družstev atd. Od tohoto úhrnu pak odečte vyměřovací základy zaměstnanců, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dnu měsíce, za který uplatňuje nárok na prominutí pojistného.
Pro odpočet vyměřovacích základů platí dvě výjimky. Nelze si odečíst
- za zaměstnance vyšší vyměřovací základ než 52 253 Kč, tj. více než 1,5násobek průměrné mzdy stanovené pro účely sociálního pojištění pro rok 2020. Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v červnu 100 000 Kč, sníží se úhrn vyměřovacích základů za tohoto zaměstnance jen o 52 253 Kč.
- vyměřovací základ zaměstnance v pracovním poměru, kterému dal zaměstnavatel výpověď podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Termín uplatnění prominutí pojistného a opravy přehledu
Zaměstnavatel, který již podal přehled za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen, nemůže dodatečně uplatnit prominutí pojistného, pokud prominutí na podaném přehledu neuplatnil, anebo později zjistil, že si u zaměstnance mohl uplatnit odpočet vyššího vyměřovacího základu, než si uplatnil.
Zjistí-li zaměstnavatel po podání přehledu, že u zaměstnance, o jehož vyměřovací základ si snižoval úhrn vyměřovacích základů, byl v tomto měsíci vyšší vyměřovací základ, než uvedl, podá za tento měsíc nový přehled. Na tomto přehledu se zvýší úhrn vyměřovacích základů, ale úhrn vyměřovacích základů, o které se úhrn vyměřovacích základů snižoval, se nemění.